O stavbě a bydlení v domě ze slámy a hlíny si povídáme s Przemkem Rajem, který na svém pozemku postavil pět slaměných staveb - včetně vlastního domu.
Stavba domu je pro mnoho lidí největší výzvou v životě. V takové situaci není snadné se s jistotou rozhodnout pro neobvyklou technologii.
Przemysław Raj: Určitě to vyžaduje hodně odvahy a především ochotu experimentovat. Měl jsem možnost vyzkoušet zdění a duté cihly. Ve srovnání s nimi je práce se slámou a hliněnou omítkou čistá radost. Je těžké srovnávat ten úžasný pocit, když něco vzniká z ničeho a na konci dne máte před sebou vlastnoručně vyrobenou, omítnutou zeď. Najednou se ukazuje, že člověk pracující za stolem si dokáže postavit dům. Samozřejmě se vyplatí využít pomoc profesionálů, ale k tomu, abyste si osvojili dovednosti k tomu potřebné, nepotřebujete velký talent.
Co je tedy potřeba?
Vyplatí se začít účastí na seminářích. Krátké, dvoudenní nebo třídenní, mohou poskytnout základní znalosti, ale nejlepší je jít na stavbu domu a zapojit se. Důležité je spolupracovat s lidmi, kteří technologii znají. Pár hodin na stavbě vám může dát víc než rok brouzdání po internetu. Samozřejmě ne všechny workshopy se vyplatí. Někdy chce přednášející jen vytáhnout z ekofarmářů peníze. Musíte si ověřit, kdo je organizátorem. Určitě by to měl být praktik, který má za sebou několik realizací. V OSBN [Polské celostátní sdružení pro přírodní stavitelství - pozn. red.] jsou profesionálové, kteří se stavěním z přírodních materiálů živí a mají zkušenosti.
Budoucí stavebník se při hledání informací o stavbě ze slaměných balíků může cítit trochu ztraceně. Existuje mnoho variant této technologie, např. nosné slaměné balíky, verze bez dřevěných konstrukcí, při níž se sláma používá jako materiál pro nosné stěny. V Polsku se takové stavby téměř nestaví, protože naše slaměné kostky nejsou dostatečně kvalitní. V běžnější variantě s dřevěnou konstrukcí existuje také několik možností. Před stavbou se vyplatí je porovnat a vybrat tu nejlepší pro vaši situaci.
Bez stavitele, který by vše spočítal, to rozhodně nejde obejít. A co se týče provedení, pokud stavebník nemá zkušenosti s prací se dřevem, je nejlepší tuto fázi zadat dobrému truhláři.
Je čas na několik stereotypních otázek. Co myši? Plíseň? Zvířata schovávající se ve slaměných stěnách?
Tyto obavy se v souvislosti se slaměnými domy skutečně často opakují. Jenže plísním se nejlépe daří na vlhkém sádrokartonu. Stalo se mi, že při pokládání obkladů odborník neutáhl jeden šroub. Na sádrokarton a hliněnou stěnu kapala voda. Po dvou letech se ukázalo, že deska je pokrytá plísní, zatímco na hlíně plíseň téměř nebyla. Dokud jsou stěny suché, žádná plíseň se na nich nevyskytuje.
Problémem nejsou ani hlodavci. Myši se do omítnutých stěn stejně nedostanou, nemají tam co žrát. Co se týče protipožární ochrany, mám pro jistotu nainstalované hlásiče, ale pokud mi v domě něco shoří, bude to spíš dřevěné vybavení než sláma obalená hlínou. I kdyby se rozhořela, plamen nevznikne, protože v pevně stlačeném materiálu chybí vzduch. Je to trochu jako s papírem - jeden list papíru se snadno zapálí, ale zkuste zapálit telefonní seznam.
Nezvyšuje elektrická instalace riziko požáru?
Nejlepší je vést vodiče ve vrstvě hliněné omítky, nikoliv ve slámě. Pro jistotu můžete použít i kabelový kanál. Se zásuvkami není žádný problém. Do hliněného špalku vyříznete otvor a vyplníte ho hlínou.
Zásuvku lze snadno osadit, ale co se závěsnými skříňkami a policemi?
Vnitřní vybavení se vyplatí promyslet předem. Typickým řešením je umístit pod vrstvu omítky ve výšce budoucích skříněk pevnou dlouhou desku. Připevněná k podkladu udrží i těžký kuchyňský nábytek. Lze to však udělat i jinak. Vyvrtá se 20-30 cm hluboký otvor, který zasahuje hluboko do kostky. Sláma se pod vysokým tlakem stlačí a stabilně drží takový kolík. Do ní lze našroubovat hák, který bez problémů udrží několik set kilogramů.
Mezi často uváděné výhody slaměných domů patří zdravé mikroklima a možnost stavět svépomocí, a tedy s nižšími náklady. Jaké jsou jejich nevýhody z pohledu uživatele?
V domě ze slámy a hlíny bydlím již tři roky. Určitě je několik věcí, na které je třeba si dát pozor. Hliněná omítka je ve srovnání s cementovou křehká, děti ji mohou při hře poškrábat nebo odštípnout. Na druhou stranu oprava je triviální, stačí postřikovač a houbička, aby zeď vypadala jako dřív. Venku hliněná omítka v polských podmínkách nepůsobí dobře. Lze ji zpevnit, ale to je drahé řešení. Kromě toho mohou být takové domy v zimě poměrně suché. Hliněná omítka má vysokou vodní kapacitu, absorbuje vlhkost ze vzduchu. Doma máme nad krbem speciální vaničku, na kterou liji vodu, nebo můžete použít zvlhčovač vzduchu.
Staveb ze slámy bude více. Nejstarší domy ze slaměných balíků jsou staré asi 100 let a stále splňují požadavky na tepelnou izolaci na rozdíl od zděných domů ze stejného období. Můj dům má hodnotu U 0,12-0,13 W/(m2K), takže splňuje požadavky na energeticky úspornou výstavbu.
